Vybrané citáty k zamyšlení od českého veleúspěšného podnikatele Tomáše Bati.
(Za zpracování náleží poděkování prof. Milanovi Zelenému.)
„Dobrý obchod přináší spokojenost všem zúčastněným.“
„Každá rána, kterou utržíme, vyrazí z nás nějaký klín, který nám překážel. Jde ovšem o to, dokážeme-li v tom spatřit poučení.“
„Dlouhá cesta vede přes pravidla, krátká a vydatná přes příklady. Přes močál můžete podle mapy, podle pravidel a příkazů, anebo s pomocí průvodce. Posuďte sami. Chová se ředitel jako dobrý průvodce, dobrý příklad k následování, anebo vydává mapy?“
„Těším se, že i u nás jednou snížíme počet pracovních dnů ze šesti na pět.“
„Neschopný ředitel se ohlíží žárlivě kolem sebe, aby odstranil každého, kdo by mu mohl přerůst přes hlavu, kdo by jej mohl nahradit. Schopný ředitel jest naopak udýchán sháněním a výchovou lidí, kteří by co nejdříve mohli konat jeho práci.“
„Zaměstnavatel, který naučil lidi vydělávat, naučil je jen třetině toho, čeho člověku třeba umět, aby se mohl stát hospodářsky samostatným. Druhou třetinu tvoří rozumné vydávání. Až třetí teprve šetření.“
„Kdykoliv nacházím na botách, které vycházejí z dílny, špatně vytlačené šnyty (ořízku) nebo zkřivený podpatek, nezajímá mě tato pokřivená práce. Ale zajímá mě, kde a v čem se pokřivil charakter lidí v dotyčné dílně. Je mi naprosto jasné, že lidé s pokřiveným charakterem nemohou udělat rovnou práci.“
„Vědění u strojníka nekladu na první místo, ale povahu a poctivost. Jenom dokonalí lidé vytvoří dokonalé stroje.“
„Malou výrobu jest možno řídit malými lidmi. Velkou výrobu mohou vést pouze velcí lidé. Lidé, kteří jsou velcí povahou, vůlí a vědomostmi. Chybí nám vedoucí lidé a možná, že budeme muset počkat, až nám dorostou z mladých mužů, které zde vychováváme. Je důležité pro vás a celý kraj, abyste mě upozornili na muže, kteří jsou s to, aby tento velký úkol splnili.“
„Jde o to udělat z podnikání a obchodu celoživotní zaměstnání, namísto pouhé příležitosti olupovat v něm po několik let lidi a pak se odebrat na odpočinek.“
„Někteří obchodníci se velmi namáhají, aby zvýšili svůj zisk. Měli by mnohem větší úspěch, kdyby se namáhali také přemýšlením, jak zvýšit zisky svých obchodních přátel a vydělávat s nimi. Z obchodu, který přináší prospěch jen nám, vyklube se nakonec ztráta i pro nás.“
„Ve všech zemích s vysokým blahobytem lze rozpoznat vysokou mravní úroveň obchodů. Obchod a výroba tvoří hodnoty. Samozřejmě platí, že tam, kde se tito tvořitelé navzájem okrádají a napalují, místo aby si sloužili a pomáhali, musí panovat chudoba.“
„Povinností občana je vládnout, ne hubovat. Stejně jako chci, aby každý člověk v naší továrně si byl sám ředitelem, chci, aby každý byl sám sobě starostou.“
„Zásada mého podnikání: učinit ze svých zaměstnanců kapitalisty.“
„Staňte se světovými podnikateli, ať vyrábíte stroje nebo brambory. Vycházejme z názoru, že celý svět byl stvořen, aby sloužil nám, a my jsme se narodili, abychom sloužili celému světu. Dělejme třeba sebenepatrnější věc, ale dělejme ji nejlépe na světě.“
„Pokládám za svou zaměstnavatelskou povinnost platiti lidem za práci tak, aby ve 40 letech mohli žít z úspor a pracovati s pomocí svého kapitálu a zkušeností.“
„Metař ví o čištění dílny víc než vrchní vedoucí výroby a více nežli vrchní ředitel. Metaři mne mohou poučit o tom, co je třeba zařídit k udržení čistoty v podniku lépe nežli všichni ředitelé a úředníci dohromady.“
„Účelem výroby není prodej, ale uspokojení zákazníka.“
„Žádný podnik nevyroste k velikosti, pokud nevynalezne způsob jak měnit nádeníky v ředitele.“
„Pro nás je dobré jen to nejlepší.“
„Náš zákazník, náš pán.“
Tomáš Baťa (* 3. duben 1876 † 12. červenec 1932)
Tomáš Baťa spolu s bratrem Antonínem ml. a sestrou Annou dne 24. srpna 1894 zakládá obuvnickou živnost Baťa. Od samého počátku sází na moderní způsoby výroby a jejího řízení. V podniku plánuje zavést sériovou výrobu a pravidelnou pracovní dobu. Ale ještě než stačil uplynout jeden rok, ocitá se firma na pokraji krachu. Drahé kožené boty si málokdo může dovolit. K obratu dochází až v roce 1897, kdy Baťa přichází na trh s novým typem obuvi, tzv. baťovkou, ve které nahrazuje část drahé kůže levným plátnem. Díky nízké ceně si boty může pořídit téměř každý. Poprvé v historii se lidem dokonce začíná vyplácet kupovat nové boty namísto opakovaných oprav u ševce. Baťovky jdou rychle na odbyt, a tak Tomáš Baťa v roce 1900 staví ve Zlíně první moderní tovární budovu, do níž si nechává dovézt nejmodernější dostupné obuvnické stroje.
Za 1. světové války prosperoval zásobováním armády, jenže poválečná krize trhů ohrozila i jeho. Baťa se s těžkostí opět utkal odvážně, boty okamžitě zlevnil až o polovinu (spolu s mzdami zaměstnanců), díky tomu vyprodal zásoby a jel dál. Právě ve 20. letech se zrodila legendární baťovská cena končící devítkou a fungující dodnes: číslo 199 vypadá na cenovce lépe než 200, přitom jde o pouhou korunu.
V roce 1923 se Tomáš Baťa stává starostou Zlína. O rok později zavádí ve firmě tzv. dílenskou samosprávu a pro své zaměstnance začíná budovat „nový Zlín“, tzn. obytné domy, školy, nemocnice, kulturní zařízení apod.
Na začátku třicátých let produkují Baťovy závody na závratných 100.000 párů obuvi denně. V této době se rodinný podnik mění na akciovou společnost a Baťa zakládá továrny po celém světě: v Německu, Anglii, Polsku, Švýcarsku, Spojených státech, Indii.
Dvanáctého července 1932 Tomáš Baťa letí ve svém osobním letadle do Švýcarska na otevření nové pobočky. Letadlo má však nehodu a v troskách letounu končí jak život pilota, tak život české podnikatelské legendy, která po sobě zanechává obrovské firemní impérium. V té době měla firma Baťa pobočky již ve více než 60 státech.
Za odborovou organizaci
Tomáš Křepela
Místo předseda ZO Odborového svazu ECHO